18.10.2008 Přívrat - Becherobraní 7.11.2008 Česká Třebová 8.11.2008 Vysoké Mýto | Skladby | Vydaná CD | Texty | Studio | Koncerty |
18.10.2008 Přívrat - Becherobraní
7.11.2008 Česká Třebová
8.11.2008 Vysoké Mýto
12. duben 2003
Verměřovice
fetiválek "Jarní rockování"
Jak asi tušíte, několik následujících řádků bude o naší první letošní akci. V tom musíme dát Mogulu za pravdu. Hrajem velmi zřídka, ale o to radši. Ale zpátky k sobotní akci. Bohužel se nekonalo naše "oblíbené" focení. Digitální technika díkybohu vypověděla službu. V těch bateriích je fakt problém. Někdo by měl vymyslet nějaký instatntí dobíjedlo nebo alespoň účinný lék proti Cvrčkově skleróze. Ale teď už fakt jen k muzice. V kulturním domě ve vyhlášeném "Turecku" se konal malý festiválek pod jménem "Jarní rockování". Obsazení kapel v bylo tuším následující:
- Taipan - to jsem my
- Dragon - ty už od nás taky asi znáte
- Dr. Sova - o nich více později
- Mettalica - bohužel revival
- Nirvana - taky revival
- Arest - zábava na závěrMy jsme jakožto nováčci na této akci začínali. Pravda, v sedm hodin se tam ještě moc lidí nesešlo. Co posunuly čas, tak chodí domácí zvířectvo spát o něco déle. Bylo to znát, než se nakrměj slepice a uložej děti ...
Své jme si odehráli a pokud mne nešálil sluch oblbovaný zpětnými vazbami, tak nám lidi i tlesali. Oba. Ne bylo jich tam asi už víc:-).
Po nás hráli Dragoni. Jako obvykle předvedli to, kvůli čemu tam přijeli.
Po Dragonech nastoupila kapela Dr. Sova. Nevíme co měl jejich název společného s Nemocnicí na kraji města. Jejich vyšetření by ovšem potřeboval pan zvukař. Mě osobně za chvilku tekla z uší krev (hned po hnisu), a to jsem na něco zvyklý. Z těchto důvodů se několik z nás odebralo do nedaleké hospůdky. Ti, kteří vydrželi, byli údajně odměněni výborným pocitem po poslechu jejich muziky. Václav zakoupil i jejich CD, tak doufám, že o to taky nepřijdu. Teda jestli mi ho někdy půjčí.
Následovala Mettalica revival, která hrála písničky od Mettalicky. Nirvanu ani Arest už jsme "nezažili", neb jsme museli vrátit do skořenické hospody lavice, na kterých jsme seděli po cestě v Kamilově kamilónu. Taky se nám některým chtělo už dost spát. Někomu i tolik, že se nedal ve Skořenicích ani probudit. Ale Václav stejně obvykle moc neuklízí...
Nejstatečněji celou akci nesl náš milý drahý taťka Karel. V den svých velmi kulatých narozenin trávil volný čas s bandou ožralů, ba co více, on nás v tom i podporoval. Bohužel nesmím prozradit jeho "upgradovaný" věk. Výslovně mě to zakázal. Já nevím, ale zdá se mi, že je po tý padesátce nějakej nervózní:-)).
No a to je vše. Teď už se všichni moc těšíme na další akci - motorkářský sraz v Kostelci nad Orlicí.
21. prosinec 2002
Skořenice
koncert
předkapela PopelV dnešní "turbulentní" době si už nikdo není ničím jistý. Tak si představte, že nám i našim rodinám zase zkazili půl svátků vánočních
a to chystaným vystoupením v domácích Skořenicích. Snad se do Novýho roku probudím ...
Jak to dopadlo se dovíte na tomto místě asi až po těch Vánocích.
...
To probuzení nastalo velmi záhy, jak se dovíte z následujících řádků. Až to budete číst, berte prosím na vědomí, že je to jen názor jednoho - mírně řečeno - nasraného člověka. Tím ovšem nechci naznačit, že budu v popisu organizace akce přehánět...
Ta organizace se zdála být podivnou, už když týden před akcí nevisely plakáty ani ve Skořenicích a to jich pořadatelé dostaly kolem padesáti kousků. Pravda, v Chocni jich pár bylo, ale chybělo na nich v kolik hodin koncert začíná. Václav nakonec plakátoval sám tuším ve středu v noci.
Předkapela i zvukaři byli sjednáni na pátou hodinu na místě konání. Ovšem museli jsme tam všichni ještě tři čtvrtě hodiny vyčkat laskavého příjezdu pana pořadatele. To bylo naposled, co jsem HO uviděl, teda až do druhé hodiny, kdy jsme vedli rozhovor, který se nehodí zveřejňovat. Z toho vyplývá, že věčně žízniví muzikanti byli bez přísunu tolik potřebných tekutin. Situaci opět zachraňoval Václav a zajel do hospody pro několik piv. Místní výčepna začala fungovat až v osm hodin a nabízela "požitek" z popíjení zkaženého piva. Výmluvná slova personálu zněla: "Já jsem si to myslel, jen jsem chtěl vědět, co to s váma udělá." Hraní přerušovaly poněkud delší přestávky, protože jsme si museli sami pro pivo dojít, vystát frontu a zaplatit.
Po oficiálním zakončení akce a odstěhování našeho vybavení se opět objevil ON. Zvěstoval nám opět milou zprávu, která mě zkazila zbytek dne, a to zbývalo do konce neděle ještě 22 hodin. Drze se ohrazoval, že zaplatit nám nemůže, protože přišlo málo lidí (asi 100), tak nám prý dá alespoň pivo a večeři. V tu dobu už ale byla půlka kapely doma. Já jsem teda ještě vyčkal párku ohřátého v mikrovlnce - znáte to, celej seschlej a vevnitř studenej - tak jsem "poděkoval" a odešel hladovej. Ještě že to neděláme pro prachy!
Docela mě mrzí, že zrovna v domácích Skořenicích se organizování akcí chopili takoví individua. Ostatní kapely bych chtěl touto cestou varovat, že pokud mají tolik odvahy hrát pro tyto pořadatele, ať jdou jedině přez řádnou smlouvu a dovezou si vlastní pivo...Po těchto "výlevech" bych chtěl ještě přidat jednu milou příhodu, která se tam stala našemu řidičovi Kamilovi. Po pravdě řečeno, Kamil v ten den byl ve stavu, kdy by nemohl řídit ani tříkolku. Prý něco oslavoval, ale už nevěděl co. A tak se stalo, že si šel ke konci akce ulevit do kabinky a probudil se až o půl sedmé ráno, když ho studil porcelán. V objektu samozřejmě už nikdo nebyl a ten poslední odcházející, bohužel pro Kamila, nezapoměl zamknout. Kamil uvážlivě nechtěl nikoho tak časně ráno burcovat a prospal se na sále na stole a pak někdy proklouzl oknem ven do běžného zlato-nedělního dne.
17. květen 2003
Kostelec nad Orlicí
Motorkářský sraz 2003Reportáž doplněnou o mnoho fotek najdete tady.
Pokud sledujete naše stránky alespoň s nějakou pravidelností, tak jste jistě postřehli, že jsme vám dlouho předem vnucovali jednu akci, která je rozsahem a hlavně kvalitou něčím výjimečná...
Ano, jednalo se o motorkářský sraz v Kostelci nad Orlicí.Akce trvala celý víkend a pořadatelé ji opět bravurně zvládli, teda až na dva malé prohřešky. Prvním byla v sobotu noční sprška, i když se nám pořadatel zaručil, že počasí má objednaný a nic takového nehrozí. Druhý prohřešek vlastně taky není prohřeškem, neb se jedná o mé pocity zcela subjektivní, a proto se k nim vrátím až v úplném závěru tohoto pismá.
Když to vezmeme od začátku, ve Skořenicích jsme se shromáždili po čtvrté hodině, nastěhovali jsme to svoje haraburdí do auta a spěchali na místo konání. Hned po příjezdu jsme zamířili k ústřední budově areálu, kde se podávali různé, vesměs alkoholické, nápoje. Tam jsme si dali pívo a jali se prohlížet vystavené stroje i ostatní motorky. Hezké, hlavně když jejich pohyb ovládali příslušnice něžného pohlaví. Druhou dvanáctku jsme si už odnesli na sluníčko, aby se nám lépe infiltrovala do hlavy. U příjemného posezení jsem sledovali přípravy prvních hudebních těles k jejich produkci. Počasí celé akci zatím ještě pořád přálo. K té pohodě hráli kapely Jungle Bunny a Inside Up. Začalo nám být krušno a taky trochu zima. Trému i chladno jsme proto rozháněli přípravami nástrojů a aparátů.
Po soutěži v popíjení píva a odstranění několika málo technických problémů (oproti předchozím kapelám nás bylo jako psů a každej „pes“ chtěl výt do vlastního mikrofonu) jsme zahájili tradičně Nočním proudem. Další skladby, až na pár výjimek kdy jsme dočerpávali tekutiny, přicházely podle předem pečlivě připraveného seznamu celkem plynule. Onehdy jsem sliboval, že pokud nenastane žádná pohroma, zahrajeme novou písničku Nadávat a plivat. Pohroma se sice stala – snad poprvé se mi podařilo urvat na Fendrovi strunu – ale písničku jsme dohráli. Ještě že pak byla v záloze stará dobrá Yamaha, která je ještě pořád na prodej.
Po nás nastoupili dlouho očekávaní Spektrum a když si udělali přestávku nastoupila možná ještě očekávanější striptýzová šou. Slečna se snažila seč mohla, s opadajícími zábranami odpadávali i části oděvu z jejího těla. Celé skoro ještě důstojně chovající se obecenstvo zvlhlo, a to bez ohledu na pohlaví. Bylo způsobeno především tím májovým deštíčkem,který jsem zmínil v úvodu. V tuto chvíli se totiž už pořádně rozechcalo. Pak jsme si ještě dali pivo a nechali si taky nějaký natočit na cestu domů a vydali se do hajan.
Podtrženo sečteno, podle očekávání to byla opět vydařená akcička. Pívo, holky, motorky a dobrá živá muzika udělají své. Jediné, co mě troch zarazilo, byla ta reprodukovaná. Zřejmě se vzedmula nějaká nová vlna českého death metalu, takže o přestávkách se z reproduktorů linula hudba, kde místo zpěvu někdo pořád zvracel. Jakoby nestačilo, že tam zvraceli ti, kteří dobře neodhadli možnosti svého metabolismu…
Následuje upovtávka, která předcházela této akci:
Další ročník skvělé akce se neobejde bez Taipanu, proto si nás pořadatel zajišťuje již v říjnu. Mimochodem pořadatelé Moto srazu byli nezávislou komisí Taipanu vyhlášeni za nejlepší pořadatele roku 2002. Zároveň získali i cenu nej ožíračů roku 2002. To proto, že po minulém Moto srazu trpěla větší část členů Taipanu akutní amnézií.
Jako ta minulá akce, se bude pařit na plácku naproti koupališti. Údajně se jedná o "Ródeo u koupaliště". Kromě muziky často i velmi živé vás tam bude čekat i striptýzek, tetování a samozřejmě spousta motorek. Pořadatelé připravili také soutěže. Nebude chybět vyjížďka. Supr pivo a jídlo nemusím připomínat, to tam je samozřejmostí.Přistupme však k hudebnímu programu oněch dní.
Pátek:
18.00 Oprávněný kašel
20.00 Mallström
22.00 Menhet
Sobota:
18.00 Jungle Bunny
19.00 Inside Up
20.00 Taipan
22.00 Spektrum
Co k tomu dodat? snad by vás mohlo zajímat i vstupné. Pro nemotorizovanou veřejnost je vstupné na dnešní poměry velmi příznivé. Do 17.00 to máte za 20 Kč, po 17.00 za 50 Kč. Aktivní účastníci Moto srazu zaplatí - řidič 200 Kč a spolujezdec 50 Kč. Mají však další patrné výhody. Navíc prvních 50 účastníků obdrží od pořadatelů dárek. Teď lituju, že mám babetu už 2 roky píchlou...
A na záver popřejme pořadatelům (i nám) hezké počasí a velkou účast. Vám doporučuju jít se tam alespoň podívat, stojí to za to. Ti kucí motorkářský opravdu nejsou takoví, jak je známe z amerických filmů...
25. říjen 2002
Zálší
20:00
V hospodě, ve které jsme se už něco nahráli, budem tentokrát v roli předskokanů před Neighbourhoodem. Doufáme, že nás jejich fanoušci za to "podivný blues" nevynesou v zubech.
...
Tak už je po Přívratu i po Zálší. Tentokrát nám už nikdo nenadával, ať s tím jazzem jdeme do hajzlu. Asi si skalní metalisti začínají zvykat (nebo nechodit). Z reportáží tetntokrát nic nebude, protože jsme na obou akcích hráli za pivo a já bych byl schopnej napsat jen to, jak mě bolela hlava. S tím ale máte určitě vlastní zkušenosti...
19. říjen 2002
Přívrat
20:00
Becherobraní 2002Dostatečnou informací o charakteru této akce vám budiž citace z mailů, kterými se bombardují pořadatelé s Václavem...
Mail s pozváním, který přišel Václavovi:
Hola.
Dovolujeme si slavny Taipan pozvat k vystoupeni na letosnim Becherobrani, ktery se uskutecni v sobotu 19.rijna v Privrate. Meli byste zahrat koncert od 20 hodin a po vas by hral Dragon zabavu. Zavazujeme se, ze splnime vsechny podminky do puntiku, totiz do vychlazenyho piva. S pozdravem
Becheru zdar!
Becherova strana liduVáclavova odpověď:
Taky Hola,
děkujeme za pozvání. Naši slavní muzikanti neméně slavného Taipanu se nad několika litry piva stupně 8 dohodli, že vaše pozvání přijímají. Podmínky produkce:
1) pódium 9 x 15 m
2) teplota při koncertě 18,5 oC
3) vlhkost 60%
4) každý muzikant modrou šatnu, bubeník růžovou
5) do každé šatny děvče prsa 3-5 (ne kusů ale velikost), POZOR! pokud si nepřivezeme svoje
6) 20 min po koncertě zajištěný stolek na autogramiádu
.....a nebo NE!
Zahrajeme za pivo jako obvykle. Budeme se těšit na Vás i na akci.
S pozdravem Becheru zdar a s nadějí, že si z této akce budem pamatovat víc, než z té minulé zdraví
Vašek - basa
27. září 2002
Choceň
19:30
Povodně 2002Kdo nás zná delší dobu nebo čte pravidelně naše stránky a zabrousil i do historie, tak jistě ví, že Taipan uspořádal v roce 1997 akci na pomoc povodněmi postiženým oblastem. Ne jinak (bohužel) tomu bude i letos. Společně s Městským úřadem v Chocni a restaurací "Panský dvůr" (Panák) dáváme dokupy podobnou charitativní akci. Tady jsou první informace.
Svou účast bez nároku na jakýkoliv honorář přislíbili (na rozdíl od některých komerčněji smýšlejících, které raději nebude jmenovat) a hráli v tomto pořadí:
Dragon
Bobr Bob
Modrý Mauricius
Taipan
Neighbourhood
Hospodářský výsledek koncertu pěti kapel „Hudbou na pomoc“ nebyl asi takový, jak jsme předpokládali a jak jsme si přáli. Nevalná účast platících návštěvníků byla zřejmě způsobena nedostatečnou propagací – budiž to do příště pro pořadatele ponaučením. Pořadatelé se nechali slyšet, že posílají něco kolem 10 tisíc. Proč nevezou ale posílají? Tak tam nás všechny čekal menší šok. Protože byla akce pod záštitou choceňského městského úřadu, musí se penízky poslušně odevzdat na úřad krajský, o tunách byrokracie nemluvě. Tam ztrácíme nad penězi kontrolu, tak doufám, že za ně neopravěj v Praze chodník, ale dostanou se tam, kde jsou potřeba.
Celá akce jinak probíhala v pohodě, kromě výměn kapel, ale to už tak chodí. Během večera se vybudoval patřičný skluz, na který jsme doplatili nakonec my, ale to nevadí, protože to dlouhé čekání než na nás přijde řada nás značně „unavilo“. Jarda Viktorín měl svou pódiovou premiéru s novou kytarou, ale hned při první písničce mu praskla struna, tak si půjčil Godinu.
S některými kapelami (pokud vím) a pořadatelem jsme si předsevzali, že akce podobného typu nemusela být poslední a že by nebylo špatné, kdybychom si ještě někdy takhle spolu zahráli. Jen doufám, že příště to bude někde mimo omezené sokolské prostory, omezený sokolský čas a omezený sokolský … Trochu nás udivuje, že tak hezký sál je využíván většinou pro nějaký hrabáky.
Jinak se nezapomeňte podívat na fotky. Nechybí tam ani fotky ostatních kapel.
3. srpen 2002
Choceň náměstí
20:00
PIVNÍ SLAVNOSTIOficiální zahájení prvních choceňských pivních slavností bylo stanoveno na sobotu 3.8.2002 na 10 hodin dopoledne, ale naše přípravy započaly již mnohem dříve. Začaly vlastně už asi tak před čtyřmi lety, když jsme si na zkušebně otevřeli lahváče a řekli si:
“A dost! Už žádné zábavy, žádná dřina s taháním aparátu, žádná Žízeň (od Kabátu šestkrát za večer). Teď budem dělat jen vlastní věci, dobývat kluby a velká pódia a burcovat dav řvoucích fanoušků.”
No a i když jsme v pátek večer stavěli na náměstí pódium a v sobotu ráno jsme Dragonům pomáhali s taháním aparátu, už jsme měli v hlavě a trochu i na papíře připravený scénář na večer sestavený podle tezí vyřčených před těmi čtyřmi lety. Během dne jsme se na náměstí potkávali ještě spíš náhodně, od 18-té hodiny již organizovaněji a přesně v osm dokonce na pódiu. Hodnocení našeho 90-ti minutového vystoupení necháme raději na těch, kdo tam byli. Nám se ale akce líbila, zvláště proto, že po vystoupení bylo ještě o něco snažší předbíhat ve frontě na pívo.
Několik skladeb mělo v Chocni i svou premiéru před veřejností a nejlépe z nich se vedlo asi “Šamanovi”, kterého jsme si museli i zopakovat. Je to naše nejnovější věc z Václavova autorského pera a pojednává o tom, že žrát prášky nemusí být vždy úplně zdravý. Choceňákům více napoví slogan: “Kozel zahradníkem, Obr lékárníkem.”
Ale zpět k pivním slavnostem, a to hned k závěru. Závěrem bychom tedy chtěli poděkovat organizátorům za skvělou akci (snad nebyla poslední) a Dragonu za skvělé ozvučení a osvětlení. Ale především musíme poděkovat všem lidem, kteří si nás přišli poslechnout (a vydrželi až do konce) a dali nám vědět, že jsme se ty čtyři roky nepřipravovali na pivní slavnosti úplně zbytečně. A úplně specielně mnohokrát děkujeme těm třem nadšencům, kteří si koupili naše CD.Zdar a sílu najdeš v pívu.
24. květen 2002
Kostelec nad Orlicí
20:00
MOTO SRAZ
Páteční akce proběhla i přez mírnou nepřízeň počasí ve velké pohodě. Ty těžký šedivý mraky se bohužel projevili na účasti nebo spíš neúčasti dostatečného počtu návštěvníků. Se soumrakem však opadly veškeré zábrany a zábava se rozběhla doslova na plný plyn.
Po nás vystoupilo hradecké Spektrum a pak padla hustá mlha, ze které jsme se někteří probouzeli celý víkend.V Každém případě se však těšíme na další ročník, kde se zůčastníme alespoň jako řadoví návštěvníci.
11. květen 2002
Vlašim, RC Aligátor
20:00 nebo až 21:00 (?)
koncertSpolečně s Dragonem Jsme měli hrát v RC Aligátor ve Vlašimi.
Akce byla z rodinných důvodů pořadatele přesunuta na neurčito.
20. duben 2002
Lesní brigáda
10:15
"práce"Milí čtenáři, pohodlně se usaďte a nechte se provézt nejvýznamnějšími událostmi ze soboty dne 20.4.2002. Na tento den bylo totiž svolána pracovní brigáda. Jelikož se akce neobešla (jako vždy) bez kuriózních a komických situací, přinášíme Vám tuto reportáž.
Program byl následující. Ráno jsme se mezi osmou a devátou hodinou sešli kdesi v lese za Skořenicema s cílem porazit, rozporcovat a přiblížit ke zkušebně několik málo stromů. Jelikož práce to byla velmi namáhavá, zanedlouho se Cvrček rozhodl, že si ji trochu zpříjemníme a zašel pro bedýnku Radegastu. Jaké však bylo naše překvapení, když se za chvilku vynořil z houští Jarda s Karlem a další bedýnkou - tentokráte Primátoru. Nesli ji hrdě, s přesvědčením, že jsou na práci řádně připraveni. Jarda si hned načal jedno ze "svých", aby překonal raní malátnost. O to více se pak zapotácel, po zjištění, že jím zakoupený mok je tak trochu nealkoholické podoby, v našich končinách známý pod obchodním názvem Pito. Po této hrubé chybě byla posuzována oprávněnost dalšího Jardova setrvání v kapele. Nakonec jsme se shodli, že i přez vážné porušení pracovní morálky si ho tam ještě necháme, ale musel slíbit, že co si "navařil", si taky vypije. Takže Jardo, do toho! Už je to několik dní a pořád Ti jich tam zbývá ještě devatenáct.
18. prosinec 2001
Český rozhlas Hradec Králové
10:15
rozhovorZe Skořenic jsme odjížděli o půl deváté raní. Pohodlně usazeni ve Vaškově dýzlu jsme si při poslechu již zmíněné rádiové stanice vychutnávali příjemně ubíhající cestu pohádkově zasněženou krajinou.
Zlom v pohodovém průběhu cesty nastal krátce po deváté hodině. To se z éteru ozval příjemný hlas moderátorky oznamující plánovaný (!) program dnešního Habaděje, totiž pořadu, ve kterém jsme se měli po desáté presentovat. Cituji: "… a krátce po desáté hodině přivítáme…" (v autě jsme po několika výzvách "Držte už huby" jakš takš utichli a chtěli si poprvé vychutnat, jak zní slovo Taipan na krátkých vlnách) …"přivítáme milého hosta, kytaristu, Lubomíra Brabce a jeho španělský rock."
Konečně bylo dokonalé ticho. Zdálo se, že definitivně. Všichni jsme ztuhli včetně vody v ostřikovačích. Václav přestal řídit. Zrovna tak, jak se řítilo auto nekontrolovatelně tou nehostinnou zimní plískanicí, tak nekontrolovatelně probíhaly našema hlavama ty nejčernější myšlenky. Výrok "Kurva, kde se to zas posralo!" prolomil po několika nekonečných minutách to smrtonosné ticho. Už ani nevím, kdo to řekl, ale všichni jsme si stejně mysleli totéž. "Karle, řekni něco optimistickýho!" - "Je to v prdeli!", zaznělo z úst největšího pesimisty, jakýho znám. Zbytek cesty probíhal v podobném duchu. Utěšovali jsme se pouze tím, že jsme si už dlouho nedali pívo v Hradci.
Po příjezdu do budovy hradeckého rozhlasu jsme udělali přijímací rozhovor alespoň s vrátným, ale za chvilku přišla jedna příjemná paní a odvedla si nás někam do útrob budovy, posadila nás do křesílek a nabídla čaj a kávu. To už jsme věděli, že máme vyhráno. Po chvilce přišla paní moderátorka Mužíková a vysvětlila nám, kde se stala chyba - slečna, která tvořila na ten den program, nás v předvánočním shonu omylem přesunula místo pana Brabce na další den.
Ještě, že měli Brabce předtočenýho. Kdyby tam byl osobně, asi by odjel s nepořízenou. Přeci jenom je nás víc a jsme silnější (myslím jako všichni dohromady). K žádnému konfliktu tedy nedošlo a my jsme se připravovali na naši velkou premiéru.
Na paní moderátorce nás okamžitě upoutal toaletní papír těsně obepínající její krk. Doporučili jsme jí, ať si ho tam ještě nechá, že ho bude při rozhovoru s náma potřebovat, protože díky tomu omylu neměla absolutně žádnou přípravu.
Celá ta improvizace se rozběhla v 10:15 a jak to bylo dál, to už jste určitě slyšeli…Možná se asi divíte, proč jsme byli v rozhlasovém studiu přítomni v plném počtu a slovo si držel většinou jen Vašek. Na to je jasná odpověď. Aby ten rozhovor měl hlavu a patu, zvolili jsme si jednoho hlavního mluvčího. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že to hlavu a patu mělo, ale paní moderátorka se snažila, jak jí jen síly stačily.
A proč jsme tam teda byli všichni? No, to máte jako, když jde maminka rodit a doprovází ji nejpravděpodobnější otec toho potomka. Né, že by jsme Václava drželi za ruku, utěšovali ho a otírali mu z čela krůpěje potu, ale ta psychická podpora mu snad pomohla. A vůbec, stejně to byl pěknej porod.
Po konci rozhovoru jsme rádiu věnovali do soutěží několik našich CéDéček, takže pozorně poslouchejte Český rozhlas Hradec Králové na frekvencích 90,5 a 100,1 FM a soutěžte!!!
V Hradci jsme ještě navštívili prodejnu světelné a zvukové techiky Dance floor a shlédly jejich báječnou světelnou šou.
Třešničkou na dortu tohoto výletního dne byl oběd, podlejvaný dvanáctkou Krušovicema.
Návrat do Skořenic - 15:00 přesně.
1. prosinec 2001
Skořenice
20:00, obecní hospoda
křest CD "...a nebo jo"Pro toho, kdo tam byl, není potřeba nic psát. Těm, kteří tam nebyli, můžu sdělit pouze to, že udělali velikou chybu. Vstup byl krom nějakého pozvání volný, pívo chlazený, půvabných děvčat nepočítaně. Podle odhadů hospodského Aleše se na sál o kapacitě 150 lidí vměstnalo tak o stovku víc. Sál to vydržel, většina návštěvníků také. Pochvala patří především Václavovi za vhodná doprovodná slova. Prej když mluví "do svejch" není nic dost sprostý.
Začli jsme hrát před 21. hodinou. Kdy jsme zkončili nevím, orientace v čase nebyla na místě. Svoji taipanskou premiéru měla Václavova skladba "Podivný blues".
Zisk: mnoho krásných darů od fanoušků. Z nich bych chtěl vyzdvihnout hlavně pohár na křtění CD a desku z nespecifikovaného kovu za prvních 15 prodaných CDéček.
16. listopad 2001
Přívrat
předskok DragonuPo nervóznějším začátku zábavy se akce zvrhla v bohapustou chlastačku. Kvapem jsme přehráli skladby z našeho CD, což trvalo pouze něco kolem hodiny.
Ztráty: někdo nám rošlápnul rumba kouli, Viki ztratil rukavici, po ztrátě kontroly nad akoholem jsme téměř všichni ztratili vědomí.