27.7.2003 - 10:00

Do Malé skály se chystáme vyrazit už ale v sobotu ráno, aby jsme si taky poslechli další kapely a vypili nějaký to pivo.

Vašek z toho bude mít zase dva dny předem sračku, tak doufám, že si to odbyde doma v soukromí a na fesťáku nebude žádnej průser...

Konečně usedám k počítači (ne, že bych u něj neseděl pořád) a obohacen o fotky z Malé Skály se můžu pustit do psaní reportáže. Asi to bude trošku stručnější, protože už nějaké vody od té doby odplulo, i když je sucho jako prase.

Na cestu jsme se teda skutečně vydali v sobotu ráno. Místo plánovaných 9:00 asi v 10:15. Proto jsme taky nestihli Deset očí, jak jsme si původně mysleli. Hned po příjezdu jsme se "ubytovali" v jednom takovým křoví a libovali jsme si, jak jsme se šikovně vyhnuli těm přeplněným kempům a zůstali kousek od vchodu do areálu. Ovšem chyba lávky. Křovíčko schované za zříceninou nějaké budovy, které jsme považovali téměř za svůj domov, považovalo asi 10.000 lidí za svůj záchůdek. No tak hrozný to zas nebylo, ale po tmě jsem se bál udělat krok, abch neuklouzl. Pak jsme se zaregistrovali jako účinkující a vnikli mezi ještě nepříliš početné davy. U několika piv jsme si poslechli kapelu bří Veselých Dobrohošť. Poté jsme se neokouzleni následujícím programem rozdělili a část z nás vyrazila na turistickou procházku na velké skály v Malé Skále. Cvrček to horolezení ale zvládnul v žabkách a dokonce tam z vrchu pořídil i tuto fotku.

Vrátili jsme se akorát. Sametovou kapelu Žlutý pes jsem osobně nikdy moc nevyhledával, ale to co tam předvedli bylo absolutně super. S tou živou nepředstíranou šou a především pohodou strčili do kapsy vše, co tam do tý doby bylo a ještě i to co tak do večera následovalo. Ty vyhraný chlapy jako Juračka, Franta Kotva nebo Zelenka a nakonec i všichni ostatní prostě vědí, kdy mají zahrát ten jeden tón, který převálcuje chumel rychlýho šmrdlání. Následovala osvěžující koupel v peřejích místní vyschlé říčky Jizery. Po návratu jsme se opět oddávali poslechu a popíjení vesměs alkoholických nápojů. Mimochodem, v celém areálu se točil Gambáč 10, ale ve VIP oddíle pro účinkující měli i Plzeň. Nebyli jsme sami, kdo na to přišel. Za chvilku totiž došla. Výčtem co nás zaujalo. Stručně by se dalo říct, že to byl celý večerní a noční program. Takže Support Lesbiens, Čechomor, J.A.R., Střihavka. Pak jsme si mysleli, že půjdem spát, ale byl tam pořád takovej rachot, že se to podařilo jen těm nejožralejším.

Nenávidím rána. Nenávidím přípravy na hraní. Nenávidím zmatky. Tak tohle všechno nás opravdu čekalo. Vašek pod tíží psychosomatických potíží se ztratil asi na hodinu, než si našel vhodné místečko. Přitom jak jsem v úvodu zmiňoval, těch 10.000 lidí s tím problém nemělo. Na druhou stranu, když se vrátil, tak vypadal spokojeně. Já jsem odmítal podobně riskovat a vydal se navštívit jeden z mnoha instalovaných budek. To tam byl fakt docela problém. Taky mi dalo notnou chvilku, než jsem našel takový, v němž by jeho obsah nepřetékal. Na ploše byl taky pěknej bordel. Pořadatelé se to snažili uklízet od 6 hodin ranních. Že se jim to nepodařilo ani do 10, kdy byl areál otevřen a my jsme měli začít hrát, je patrné z přiložené fotografie.

Zpátky k přípravám. Tak ty zmatky tam byly. A dost velký. Ještě že jsme měli dost času na přípravu. Ve smlouvě totiž psali, že bicí a zesilovače a tak tam bude k dispozici. Dlouho jsme uvažovali o tom, vzít si vlastní, ale nakonec jsme se rozhodli, že nebudem zbytečně machrovat a brát si to nebudem. Jaké pak bylo překvapení, že vlastní aparát si přivezl skoro každý. A ještě větší překvapení bylo, že i když tam měli teda dva kytarové aparáty k dispozici, jeden z nich jim v noci vyhořel. No super. Nebýt Franty Kotvy (Žlutý pes), který tam ještě i v neděli ochotně vypomáhal organizovat výměny kapel, a jím zapůjčeného Fendera, nevím nevím... Proto bych mu chtěl za jeho ochotu touto cestou ještě jednou poděkovat. Problémům ale ještě nebyl konec. Zapoměl jsem ve Skořenicích i kytarovou šňůru... Inu hrůza, nervy, prostě na prd.

Když jsme se konečně připravili, mohli jsme se v klidu rozhlédnout kolem sebe. Brady nám popadaly a huby zůstali dokořán. Takové ozvučení ještě nikdo z nás neviděl. Odposlechové bedny byly snad všude a ozývalo se z nich cokoli jsme si přáli. Starali se o to speciální zvukaři, kteří sídlili hned vedle nás přímo na pódiu. Byli to príma chlápci. Na nic si nehráli, a že mohli! Šířili kolem sebe pohodu a usměvy. Když vzpomenu na zvukaře od Katapultu, kteří schválně mrší zvuk ostatním kapelám, aby nebylo poznat, jak na tom ten Říha a spol vlastě je. Nebe a dudy. Troufnu si říct, že jsme měli zvuk stejně úchvatný jako ostatní; včetně jmenovaných sobotních profíků.

Narozdíl od zvuku, "uměleckou" kvalitu naší produkce hodnotit nebudem, ale ostudu jsme si určitě neudělali. Mmch, dostali jsme zaplaceno za "umělecký výkon". Vzhledem k tomu, že lidé do areálu teprve přicházeli, neměli jsme tolik stálých posluchačů jako třeba Čechomor :-). Z toho velkého pódia nás však museli slyšet i ti probouzející se a s negativními ohlasy jsme se zaplaťpámbu nesetkali. Ještě že jsme hráli ráno, pak totiž slunko vylezlo ještě výš a začlo být nesnesitelný teplo. Chladili jsme se, jak se dalo. I Karlovo tělo se přehřívalo, a vyžadovalo ochlazení. Z fotky je vidět, že to neřešil příliš originálně. Ochladil čelo, ale ohřál si pivo. To teplo nás nakonec vyhnalo z Malé Skáli dřív, než jsme plánovali. Závěrem snad jen to, že to byl hezky ztrávený víkend plný muziky. Pro nás to znamenalo obrovskou zkušenost, kterou opravdu nezažije každý. Jen doufáme, že si ji budem moci příští rok připomenout.

Pokud vám nestačily výše vystavené fotky, máme tu ještě několik dalších:

V sobotu odpoledne se plocha areálu už pěkně zaplňovala.
Ranní "modlidba" před přípravami na vystoupení.
Celkový pohled při nazvučování.
Opravdu gigantické pódium.
Karel hrající na erární bicí DW. Nestěžoval si.
Václav. Co dodat.
Jarda. Taky nebudu radši nic dodávat :-)
Karel nám ukazuje, že je o dva roky mladší než Pešák.

Více informací, především obecnějších a objektivnějších, o průběhu celého festivalu i o plánech na příští ročník se dovíte přímo na stránkách Benátské noci.