B R N O     -     K L U B     G R E E N     podruhé

18. únor 2004

Studentský klub Green

Logo vysící nad vstupem do klubu napoví i eskymákům, jakou barvu znamená slovo "green". Člověka znalého místních poměrů proto nepřekvapí ani to, že se v klubu scházejí především mladí lesní hospodáři a posluchači vysoké školy zemědělské vůbec. Tentokrát do klubu zavítaly i zástupy studujících zahradnic, takže rázem bylo co "obdělávat" .
O muzikantech a jejich vřelém vztahu k opačnému pohlaví se toho traduje nemálo. Můžu vás však ujistit, že býti muzikantem nás nestaví vždy do té nejvýhodnější situace, jak přizpět ke kultivaci rozkvetlých "krajinek". Naopak naše dřina proměněná v hudbu a hudba spolu s ostatními podpůrnými prostředky proměněná v onu blahodárnou atmosféru dává příležitost vyorat tu první jarní brázdu právě někomu jinému.
Klub Green
Karel zvučí Po úvodním zamyšlení se vraťme na počátek veškerého středečního dění. Ano, vy kdo jsem si toho možná nepovšimli hned, koncert se konal uprostřed týdne a více než 100 kilometrů od domova. Opět nás tedy čekala dlouhá cesta, tentokrát jsme však již nebloudili. Na místo určení jsme dorazili asi o půl sedmé. Přípravy nám trvali do osmi. Odhodlání, které jsem získávali u baru, zabralo ještě další půlhodinu.
O zvuk se staral, stejně jako minule, vynikající zvukař Honza. Jeho přítomnost byla jedinou podmínkou, kterou jsme si dali. Zvuk byl opět vynikající, možná ještě lepší. Honza už po našem minulém setkání věděl, co od nás může čekat. Co nevěděl on, nevěděli jsme ještě ani my...
Ano, tady se ještě směju, ale o chíli později se mi přihodila jedna trapná událost. Bych se tím snad ani nechlubil, ale je to trest, který mi byl za mou opileckou lehkovážnost udělen. Přejdu teda k věci, ať to mám už za sebou:
Neměli jsme stojánky na kytary, takže jsem si tru svou nejspíš neopatrně opřel a tím nevědomky pohnul ladící mechanikou. To by ještě nebyl důvod k udělení tak přísného trestu. Samozřejmě jsme si toho povšimli a já si postiženou strunu doladil. Tam však nastal kámen důrazu. Můj zrak, zkalený pivním mokem, nedokázal rozeznat písmenka na ladičce a řídil se pouze světýlky, které naznačují, že něco ladí. Byl jsem spokojený a hrdý na svou pohotovost a rychlost, se kterou jsem dokázal dát vše "dopořádku". Ve spěchu jsme začli hrát další kousek z našeho nekonečného seznamu (skladby si nezapisujeme pod sebe, ale do kruhu ). Rázem méně postižený sluch odhalil to, na co zrak již nestačil. Naladil jsem o půltón níž. Sorry.
Jarda ještě ladí
Vašek nezvučí ani neladí V naší kapele najde uplatnění snad každé povolání či funkce. Vedle nadprůměrného vzdělání členů disponuje kapela paradoxně i nezanedbatelným zastoupením komunálních politiků. Ještě podivnějším je, když si jeden z nich dělá z politiky srandu a navíc to ještě zhudební v nové skladbě Parlament.
Ta také měla v Brně svou velkou premiéru. Proč velkou? Když jsme totiž do Brna odjížděli, ještě nikdo z nás nevěděl, jak ta skladba vypadá. Vašek nám jen jednou ukázal rytmus, jaký si tam představuje, a přezpíval slova. Ten rytmus jsme si pak jen tak někdy mezi nahráváním zkusili. Pak jsme si řekli, co by tam mělo kde zaznít, před koncertem se pokusili tyto představy zhudebnit a večer to zahráli už na vostro. Odvahu nám dodal opět alkohol. Vzal si zato od nás slušnou dávku soudnosti, takže jak to dopadlo ví jen Ti, kteří tam byli a také Cvrček, který řídil cestou domů ...


Reportáž z minulého koncertu.


Tradiční přídavek

Diskuse na neznámé téma
Diskuse na neznámé téma
    Zvukař Honza při práci
Zvukař Honza při práci
    Hurá do baru
Hurá do baru
   

Úvod   Historie   Lidi   Koncerty   Muzika   Fotky   Download   Odkazy   Kontakt  
Titulní strana