Text

(Taipan)

Večer mě miláčku nečekej doma,
myslím, že celou noc budu pryč.
dnes se mi opravdu nechce strkat-
do zámku tvýho bytu klíč.

Ty seš mí zlato vaříš mi pereš,
na to já nemůžu namítnout nic.
Jenomže sou i dny, kdy mě dost sereš,
balím si kufry, když je doma hic.

Když je doma hic, to mě tam nebaví nic.
Nedělní deprese znám, někdy je lepší bejt sám.

Life is life

Koupeš se v pěně a myslíš zas na to-
na to, že půjdeš si trvalou dát.
Já znám jen cenu tu, kterou dáš za to,
když tě pak vidím tak musím se smát.

Když začnu se smát dáváš mi patřičně znát.
Že zažiju dost velkej hic, čtrnáct dnů nebude nic.

Life is life

Večer mě miláčku nečekej doma,
myslím, že celou noc budu pryč.
dnes se mi opravdu nechce strkat-

a nebo jo,
a po snídani taky jo,
a před obědem taky jo,
a po obědě znova jo,
a před večeří taky jo.

Naše láska byla čistá jako studánka.
Tys to byl, tys do ní mrsk hrst písku.
To´s posral Kosťo.

"Story"

Jako první skladbu, o které zveřejníme o něco víc než její "prosté" znění, jsem vybral "... a nebo jo!". To hlavně proto, že její vznik byl unikátní, zpletitý a vlastně poněkud nečekaný a nakonec i zdlouhavý. Také proto, že podle ohlasů z koncertů a statistik o stahování mp3-jek je jedna z oblíbenějších. Taky je první v abecedě .

Jak jste si asi všimli nahoře u textu, je to jediná skladba, jejíž autorem je přímo celý "Taipan". Ten "reggae" rytmus přinesl už neznámo kdo, nejspíše Jarda. Hráli jsme ho už dlouho před vznikem skladby jako sučást našich improvizací. Až jednou jsme o zkoušce pobrali z donesené háhve o něco víc než obvykle. To představuje skvělou zábavu a ráno bolení hlavy. Takže, jak jsme se tak bavili, tak jsme improvizovali a Vaškovi, který pobral z té láhve jako vždy asi nejvíc, se nechtělo domů a začal: "Večer mě miláčku nečekej doma...".

Toto téma se nám okamžitě zalíbilo. Během několika pár dalších loků byly sestaveny sloky. Hele, to je taky dobrý rým: "Dám si jen pár loků a hned mám další sloku".
Ale zpět k tématu - příští zkoušku jsme se báli, zda jsem všechno nezapoměli. Inu nezapoměli - Václav si to dokonce sepsal a přidal ještě refrémy.

Samostatnou kapitolou by hohl být vznik "působivého" závěru skladby. Dlouho jsme totiž nevěděli co s tím, až jsme opět neplánovaně přešli na strategii "alkoholového opojení". A hned bylo všem jasné, jak bude konec vypadat, jak to teda vlastně dude s tím "klíčem" (viz text nahoře). Poté už nikdo nepochyboval ani o názvu.

Text recitativu, který je v úplném závěru, jsme slýchávali od našeho kamaráda Martina Svobody, ale v "originálu" zněl poněkud šišlavěji a táhle:

Nafe láááfka - byla fiftá jako ftudánka.
Tyf to byu!!!
Tyf do ní mlfk hlft pífku.
Tof poflal Kofťo.

Skladbu jsme nahrávali hned jako první, takže naše zkušenosti ani technické vybavení nebyly v tu dobu takový, jaký by měly být. Vzhledem k charakteru skladby to asi ani nevadilo. Při nahrávání jsme ještě koketovali s použitím bong, ale nakonec se od toho upustilo. Jako by nestačilo, že v závěru skladby je rytmus doplněn vyťukáním synkop do prázdné láhve a několik dalších zvrhlostí, které naživo nejdou "zahrát".

Pro úplnost těchto informací doporučujem poslechnout taky přímo tu skladbu. Pokud ji ještě nemáte / neznáte, stáhnout si ji můžete tady.

Na text
K informacím